Jin a Jang

„Jin a Jang jsou všude. Bez nich nic neexistuje a nic se nemění.“ – Michio Kushi

Základem filozofie přirozené stravy je princip Jin a Jang.

Všechno existuje ve formě doplňujících se protikladů. Bez zimy by nebylo tepla, bez výšky nížina. Bez protikladu by neexistoval pohyb ani změna. Tyto energie tvoří tep života: od přílivu a odlivu moře, od růstu rostlin až po roční dráhy oběhu planet kolem slunce.

Ve světě kolem nás některé jevy tíhnou k energii jang – např. slunce, den, teplo, léto – a na druhé straně jevy více jin, např. měsíc, noc, chladno, zima.

Jin označuje energii, která působí směrem od středu, tedy rozpínání, dilataci.

Její protiklad jang označuje energii, která působí směrem do středu, tedy smršťování, kontrakci.

Činorodost více souvisí s energií jang, nečinnost s energií jin.

Rostliny vytvářejí v přírodě prvek jin, živočichové společně s člověkem prvek jang.

Jedno přechází v druhé, jedno ovlivňuje druhé a nejsou v protikladu, ale navzájem se doplňují a prolínají. V každé části jsou jevy jin a jang opět relativní a klasifikované vždy vzhledem k jevu jinému, té které skupiny.

V těle si můžeme dostředivost (jang) a odstředivost (jin) demonstrovat na práci srdce; cítíme, jak se vyprazdňují a naplňují naše plíce, jak se napínají nebo uvolňují naše svaly.

Posuzování podle principů jin a jang nám pomůže odhalit, který typ výživy je pro nás správný. Pomůže nám určit, jak můžeme základní model správné výživy přizpůsobit našim individuálním potřebám.

Musíme tak pozorovat a pochopit působení těchto energií především v rostlinné říši. Rostliny, které tvoří základ vyrovnané, zdravé stravy, rostou v doplňujícím se protikladu vzhledem ke klimatu – tedy našemu přirozenému prostředí, který tvoří slunce, voda, vzduch a hlavně půda, z které se rostliny vyživují.

Proto například Beduíni a obyvatelé dalším tropických oblastí (jang) jedí šťavnaté, na cukr a minerální látky bohaté (jin) plody. Eskymáci se živí takřka výlučně masem (jang), které je zahřívá, aby měli dost tepla ve svém studeném (jin) klimatu.

Pro naše mírné pásmo pak platí samozřejmě značně odlišná pravidla, která zajišťují přirozenou adaptabilitu právě na prostředí, v kterém žijeme. A nemůžeme očekávat, že bude náš organismus zdravě fungovat, když tyto neměnné a důležité zákonitosti porušujeme tím, že „mícháme jablka s hruškami“, principy stravy i jednotlivé plodiny z tak odlišných klimatických pásem.

Strukturu naší potravy tvoří právě látky, které se absorbují ve vyvážených poměrech z půdy a transformují slunečním svitem a jím tvořenými klimatickými podmínkami. Jednoduše řečeno, jíme-li SEZÓNNÍ POTRAVINY, které rostou v oblasti, kde žijeme a v době, kdy máme, tedy které v létě (jang) spíše ochlazují (jin) a v zimě (jin) zahřívají (jang), pak se udržujeme ve výtečné rovnováze s naším přírodním prostředím a jsme tak zdraví.
Dalším, velmi důležitým kritériem kvality energií jin a jang, je minerální složení potravy, právě vzešlé z přirozeného prostředí.

Všeobecně se moderní, konvenční strava skládá z potravin buď příliš jin, nebo příliš jang, což má za následek fyziologickou i psychickou nerovnováhu v organismu, tedy nemoc.