Kyseliny a zásady

Další důležitý, pořád spíše analytický pohled na naši přijímanou potravu, jsou KYSELINY a ZÁSADY.

I jejich vzájemné, z pohledu energií Jin a Jang protikladné spolupráci je dobré alespoň trochu porozumět.

Zejména při látkové výměně je střídání kyselého a zásaditého prostředí nezbytné. V trávicím traktu je pH zásadité v ústech a hltanu.
Tady začíná trávení hlavní složky vyrovnané stravy-polysacharidů díky enzymu ptyalinu, jehož nosičem jsou zásadité sliny.
Naopak bílkoviny potřebují ke svému štěpení prostředí velmi kyselé, tedy v žaludku (kyselina solná).
V dalším úseku trávicího ústrojí, dvanáctníku, dochází k promíchání kyselin a zásad.
Žluč, potřebná k odbourání tuku je mírně kyselá a setkává se zde s trávicí šťávou ze slinivky břišní, která je zásaditá.
Na cestě přichází trávené jídlo do tenkého střeva, na jehož kvalitě a zásaditém prostředí závisí naše zdraví, neboť se zde tvoří krev (což mimochodem západní medicína odmítá).
Na konec jdou zbytky natráveného jídla do tlustého střeva, kde ke své činnosti mikroorganismy opět potřebují zásadité prostředí.
Na další cestě ke konečníku tyto mikroorganismy odumírají, a vytvářejí tak prostředí kyselé.

Pro ještě lepší pochopení můžeme jít do podrobnější analýzy: když jsou sacharidy, proteiny a tuky metabolizovány, vytvářejí organické a anorganické kyseliny: proteiny-bílkoviny kyselinu sírovou a fosforečnou; sacharidy-cukry a tuky kyselinu octovou a mléčnou.

Všechny tyto kyseliny jsou toxické a musí být z těla co nejrychleji vyloučeny. Pokud by ovšem byly vyloučeny přes ledviny a tlusté střevo, poškozovaly by je. Proto jsou tyto kyseliny neutralizovány minerálními sloučeninami, a pak už mohou být bez vedlejšího působení vyloučeny. Tyto minerální sloučeniny jsou soli kyseliny uhličité a obsahují jeden ze zásaditých prvků: sodík, vápník, draslík a hořčík. Tyto prvky opustí sůl, spojí se škodlivými kyselinami a vytvoří nové neškodné-neutrální soli. Výsledkem této změny je úbytek těchto prvků v krvi a následně v mezibuněčné tekutině.

Nedostatek sodíku a vápníku v mezibuněčných tekutinách vede k nedostatku draslíku a hořčíku v nitrobuněčných tekutinách.
A právě tento proces je překyselení tělesných tekutin a tím organismu. Abychom nastolili zpětnou rovnováhu, musíme tyto prvky doplnit stravou, ale opět ve vyváženém množství.

Dokonalost trávení ovlivňuje kvalitu krve a tím kvalitu všech buněk v organismu. Každá sebemenší změna pH má pro organismus velmi nepříznivé důsledky, zvláště když se jedná o poruchu dlouhodobou. Krev je mírně zásaditá a taková by v průměru měla být i naše strava.

PH krve ovlivňujeme v první řadě správné, dostatečně hluboké DÝCHÁNÍ, kdy musíme odvést dostatek oxidu uhličitého, jinak je krev překyselená.

Následně je důležitá STRAVA, kterou přijímáme. Dnešní běžná strava, skládající se s rafinovaných škrobů, cukru a živočišných produktů je veskrze nadměrně kyselinotvorná. Tělo pak na vyrovnání této disharmonie nadměrně zatěžuje svůj autoregulační systém a vyčerpává minerální zásoby a v těle se vytváří tzv. nutriční stres.

Obiloviny jsou (kromě jáhel) mírně kyselinotvorná, stejně jako luštěniny.

Zelenina je naopak většinou zásadotvorná (kromě kapusty a zelí), a tak působí jako vyrovnávací faktor.

Důležité je pak také úprava naší potravy. Zelenina kvašená má zásadotvornou kvalitu (na rozdíl od syrové). Také olejnatá semena (lněná, sezamová, slunečnicová, dýňová) jsou zásadotvorná. Výjimkou je mák (je to hodně jin potrava). Na rozdíl od semen jsou oříšky (kromě mandlí), kyselinotvorné.

Jen pro zajímavost si všimněte, že v každé skupině potravy je vždy důležitá výjimka. To je krásný důkaz, že Příroda funguje dokonale na principech Jin a Jang a jejich proměnlivosti a provázanosti.

OVOCE, pokud ho jíme jako dezert, nezávisle na obilovinách, působí na naše pH vyváženě. Ovšem jinak je to ve společné kombinaci s obilovinami a tukem. Tam je rovnováha narušena. Trávení fruktózy a hroznového cukru probíhá odlišně od škrobů a tím se přirozené současné trávení blokuje (odtud pálení žáhy). Stejně tak tuk je vždy kyselinotvorný. To je další argument pro jeho střídmé používání. Stejně tak mléko, které sice má pověst silné zásady (například jako 1. pomoc při požití kyseliny), ale vysoký podíl tuku v něm v konečném důsledku organismus překyseluje.

Stane-li se základem vaší stravy talíř, který má ve správném poměru celozrnné obiloviny, luštěniny, a to zejména výrobky z nich, společně s mořskou zeleninou, zeleninou syrovou, kvašenou a čerstvě tepelně upravenou, nemusíte se o pH v krvi a buňkách vůbec obávat.

Ovšem pokud i toto zdravé jídlo sníte pozdě večer nebo budete špatně kousat, či se přejíte, pak bude vaše trávení špatné s následnou kyselou reakcí.