Nutriční stres a Energetický dluh

Stres je jakýkoliv stimul, který způsobuje zátěž – ať už fyzickou nebo psychickou.

Stres je spouštěčem mnoha nemocí a dalších zdravotních potíží. Obezita, únava, poruchy trávení a špatné spaní, zastřené myšlení, až po deprese jsou časté příznaky stresu.

Při stresové zátěži začínají nadledvinky do krve vylučovat hormon kortizol, díky kterému získává tělo energii a to energii „navíc“. A protože jsme ve stresu až příliš často – denně nebo dokonce každou hodinu, nadledvinky tento hormon vylučují nadměrně a tím dochází doslova k rozkladu tkáně kortizolem, který tkáň za méně častých stresových okolností pouze stimuluje k vyššímu výkonu. A touto nepřirozenou stimulací se vyčerpávají i samotné nadledvinky.
Jestliže je kortizol v krvi na stále zvýšené úrovni, organismus nevyužívá jako zdroj energie tuky, ale cukry; a právě tuky začíná ukládat za stálé zvýšené-nutkavé potřeby po cukrech. Což znamená další, tentokrát i psychologický stres. A vyčerpání nadledvinek vede k celkové hormonální nerovnováze v těle, které tak není dostatečně vyživováno i případně zdravou potravou. Tělo začne ukládat tuk „do zásoby“, bez ohledu na kalorický příjem nebo množství fyzické zátěže (kterou když zvýšíme, abychom netloustli, nakročíme ke stresu fyzickému).

Proto jsou situace, kdy více přijaté potravy vede ke snížení váhy! Ale musí to být kvalitní, vyvážená strava.

Dalším důsledkem kortizolové nerovnováhy je neschopnost kvalitního spánku, bez kterého se stres těžko vyrovnává. A bez kvalitního spánku se hladina kortizolu opět zvyšuje. Je to začarovaný kruh.

A jak ven ze stresového kolotoče? Rozlišit stresové faktory; podporovat ty užitečné (pěstování psychické odolnosti v řešení životních situací nebo přiměřené cvičení a sportování) a minimalizovat zatěžující.

Jednoduše můžeme stres rozdělit na produktivní a neproduktivní: produktivní nám umožňuje soustředit se a následně vykonat těžký úkol, trénovat tělo k přiměřeně vyšším výkonům apod.; umožňuje nám zkoncentrovat energii duševní nebo fyzickou k vyrovnávání se s přirozenými, i když obtížnými životními situacemi, podávaným plánovaným výkonům a jiným zátěžovým stimulům.
Neproduktivní naproti tomu zatěžuje a vyčerpává naše fyzické i mentální kapacity bez našeho řízení těchto procesů: dělání si starostí, působení a tlak okolního prostředí, který nemáme ve své moci.

Podle nejnovějších výzkumů tvoří z neproduktivních stresových faktorů pouze 10% nevhodné životní prostředí, 20% stresu je původu psychologického a zhruba 70% připadá na stres nutriční!
A z celkového životního stresu (produktivního i neproduktivního) 40% souvisí se stravou!

NUTRIČNÍ STRES je tedy stres vyvolaný potravou kvůli jejím nezdravým vlastnostem, tedy nevyrovnaná reakce těla na jídlo, které nemá výživovou hodnotu a která tělu odebírá nadměrné množství energie při trávení a vstřebávání jídla ve špatné skladbě i poměrech jednotlivých složek.
A do této kategorie spadá většina stravy, kterou běžně považujeme za základní. Musíme se tedy stravovat tak, abychom nutriční stres co nejvíce eliminovaly. Tím budeme flexibilnější i k dalším formám nadbytečné zátěže – jak fyzické, tak psychické, jejímž vlivům jsme v každodenním životě vystaveni.

Na nutriční stres má velký vliv ENERGETICKÝ DLUH: stav, do něhož se tělo dostává poté, co vyprchá energie ze stimulace-z cukrů, škrobů, kávy, čaje, cigaret, alkoholu a jiných dalších stimulantů – je to vlastně únavový stav.
Energetický dluh způsobují dva typy energií: z výživy a následné umělé stimulace. Čím víc je potravina rafinovaná, tím způsobuje ve vnitřním prostředí větší stres díky menší výživové hodnotě; a tím člověk potřebuje větší stimulační impuls a to především na nervovou soustavu. Tím se tělo opakovaně (a mnoha lidí denně) vyčerpává, zvyšuje zmíněný dluh vedoucí k nutričnímu stresu, až dotyčný dříve či později onemocní.

Příklad známe všichni: odpoledne nám slehne po obědě, nastupuje únava a my saháme po kávě, cigaretě a sladkém dezertu. Většina lidí tak žije ve stálém energetickém dluhu, který vede ke STRESU.

Pro názornost uvádím jednoduchou Stresovou osu (nebo spíše začarovaný kruh):
Stres =) přirozená stimulace nadledvin =) zvýšená hladina kortizolu =) únava =) cílená stimulace nadledvin =) ještě větší únava =) ještě vyšší cílená stimulace nadledvin a tak dále…