Syrová zelenina + Ovoce

SYROVÁ ZELENINA

Ve vyvážené stravě je podíl syrové zeleniny třeba korigovat. Neměla by tvořit více, než třetinu celkového podílu zeleniny. A vhodnější je, protože hodně ochlazuje, více v letních, teplých dnech, než v zimě. A vždy by měla být jako doplněk k jídlu ve formě menšího salátu a ne, jak je hodně populární, jako hlavní chod coby velká salátová mísa.

Velmi zdravá forma syrové zeleniny, při zachování požadované křupavosti i chuti, je její zpracování do tvz. pickles: nakrájená, mírně prosolená zelenina naložená jen hodiny nebo dny, případně týdny až měsíce pod tlakem. Tu kratší dobu fermentovanou si můžete doma sami udělat v pokojové teplotě a to z jakékoli zeleniny. Dlouhodobě kvašené pickles je velmi hodným zdrojem vitamínů a enzymů pro zimní dny – např. klasické nakládané zelí. Ovšem ideálně naložené v mořské soli, bez cukru a bez sterilizace (i takové je v nabídce Bio obchodů). Zároveň je to díky soli, času a tlaku silně jangový doplněk, proto ho jezte jen v malém množství (ideálně kávovou lžičku po každém jídle) a občas ho i proplachujte.

Pro nevhodnost velkého podílu syrové zeleniny v jídelníčku mluví tyto skutečnosti:

-je extrémně jinová, a tím překyseluje a tedy demineralizuje;
-v těle se důkladně nerozloží, nevstřebá a tím nevyživuje; organismus ze syrové zeleniny nedokáže dobře trávit a vstřebávat potřebné živiny – vitamíny a minerály bez teploty a tuku;
-zatěžuje slinivku pro nadměrné vyplavení enzymů při tomto obtížném trávení;
-při trávení syrových škrobovin musí žaludek přidávat kyselinu solnou a tím se zastavuje trávení a dochází ke kvašení jak žaludku, tak i následně ve střevech.
-nestrávené zbytky plesniví v dalších orgánech.

 

OVOCE

I když je populární prohlášení „jezte hodně ovoce a zeleniny“, jen půlka je pravda. Na rozdíl od převážně tepelně upravené zeleniny, která má být pilířem naší stravy, je ovoce pouze její doplněk. Má nám sloužit především jako dezert, zajišťuje relativně kvalitní uspokojení sladké chuti a přináší osvěžení.

O ovoci, v našem kontextu, můžeme mluvit jako o tuzemském a jižním. Pokud konzumujeme naše tradiční a v době kdy zraje a přijímáme ho v přiměřeném množství, plní svou funkci: tedy nás osvěžuje, uvolňuje i schlazuje (to mluvíme o létě), a pokud ho jíme samostatně, tak působí vyváženě i na pH krve.

V zimě bychom měli konzumovat jen uskladněné opravdu domácí odrůdy od malopěstitelů, tepelně je zapracovávat nebo konzumovat konzervované (bez cukru) produkty z nich – tedy kompoty, povidla či ovoce sušené. A samozřejmě odolat zimní nabídce v ochodech. I tradiční odrůdy, i když se tak tváří, nemájí s přirozeným vegetačním rytmem přírody ani naším tělesným, vůbec nic společného.

A jižní – subtropické a tropické ovoce? Ve většině případů nevhodné a nezdravé. Je v něm obsažen vysoký podíl draslíku z důvodu pokrytí přirozené látkové spotřeby-výměny obyvatel, žijících v silně jangovém-teplém prostředí. Pro jejich nadměrné pocení a tím vylučování draslíku je subtropické a tropické ovoce vhodné. Ovšem v našich podmínkách je jeho složení velmi nezdravé pro svůj kyselinotvorný charakter, který opět odčerpává minerály z našeho těla a podporuje zánětlivé procesy. Nadměrně ochlazující charakter pak působí na celý náš organismus, který pak v zimě nedokáže náš oslabovaný imunitním systémem ochránit.

Shrnuto – dnešní moderně živený člověk potřebuje jiné kombinace, množství i kvalitu vitamínů a minerálních látek, než jaké jsou v tropickém ovoci.

Stejně tak je ale problematická přešlechtěnost našich tradičních odrůd – jablek, hrušek, hroznového vína. Proto, aby svou sladkostí lákalo, mají nové odrůdy příliš vysoký podíl fruktózy i hroznového cukru a vyrovnanost minerálních a stopových prvků při jejich trávení už tak vůbec neplatí.

Proto je třeba, na základně získaných informací, volit jen vhodné místní a sezonní ovoce.